Dinosauři

Dinosauři (z řec. deinos sauros – „strašný ještěr“, někdy překládáno „hrozný plaz“) jsou skupinou živočichů z třídy plazů, která dominovala živočišné říši přes 160 miliónů let v období druhohor. Objevili se ve středním triasu asi před 235 mil. let a vyhynuli před 65 miliony let na konci křídy. Poslední dobou se však objevuje názor, že někteří dinosauři mohli přežít i několik milionů let do starších třetihor (paleocénu) a vymřít až před zhruba 60 miliony let. Veškeré informace o dinosaurech dnes máme nicméně pouze ze zachovaných fosílií. Ptáci jsou ve skutečnosti pokračovatelé evoluční linie dinosaurů, jak v posledních dvaceti letech dokázaly intenzivní výzkumy. Podle některých paleontologů (Robert T. Bakker, John Ostrom, Jacques Gauthier ad.) jsou pak ptáci přímo malí, agilní dinosauři (důkazem pro tuto teorii je třeba objev opeřených dinosaurů v oblasti Liao-ning). Proto navrhli vyčlenit dinosaury úplně ze třídy Reptilia (plazi) a zahrnout je společně s ptáky do nové třídy Dinosauria. Dnes již je však důležitější kladistika nežli přesné určování taxonomických kategorií, proto se touto problematikou zabývá jen málokdo.

Obsah

[skrýt]

[editovat] Znaky dinosaurů

Dinosauři patří mezi diapsidní živočichy - mají dva spánkové otvory na upevnění žvýkacích svalů. Dalším typickým znakem, který odlišuje dinosaury od ostatních plazů je postavení končetin. U plazů jsou končetiny postaveny směrem do stran (např. krokodýli), zatímco dinosauří končetiny směřují přímo pod tělo (jako u savců). Přední končetiny byly obvykle kratší než zadní. Další významný znak je zvláštní stavba zadních končetin. Stehenní kost byla opatřena kulovitou hlavicí, která zapadala do pánevní jamky a umožňovala svislé umístění končetiny. Lýtková kost (fibula) byla na vnější straně mnohem tenčí než Holenní kost (tibia) na straně vnitřní. Dinosauří měli zuby zasazeny v jamkách, podobně jako krokodýli, u plazů vyrůstají zuby přímo z čelistní kosti. Dinosauři měli různý počet obratlů, které byly mnohdy duté. Žebra byla připojena dvěma kloubními hlavicemi. Stejně jako ostatní plazi byli dinosauři vejcorodí (přestože se již objevily teorie o živorodosti některých druhů). Jejich vejce ale nebyla kožovitá, jako u krokodýlů a želv, ale měla pevnou skořápku inkrustovanou minerálními látkami, podobně jako vejce dnešních ptáků. Povrch těla byl pokryt šupinatou kůží. U některých druhů, zejména velkých býložravců, se vyvinuly mohutné kostěné pláty. Existovali také četní opeření dinosauři, ze kterých se později, někdy během jurského období, vyvinuli ptáci. V současnosti známe kolem desítky druhů malých dravých teropodů s pernatým integumentem (pokryvem těla), všechny pocházejí z oblasti Liao-ning v Číně. Výzkum L. Witmera z roku 2008 prokázal, že většina dinosaurů měla zřejmě lebky odlehčené a do značné míry vyplněné vzdušnými dutinami[1].

[editovat] Rozměry

Podrobnější údaje o rekordních rodech najdete v článku Velikost dinosaurů a Dinosauří rekordy.


Dinosauři ze skupiny Sauropoda představovali největší suchozemské živočichy všech dob. Někteří zřejmě mohli dosáhnout délky až kolem 50 metrů (tedy o 20 metrů více, než dosahují největší velryby!) a hmotnosti přes 100 tun. Zatím největším dobře známým dinosaurem je rod Argentinosaurus, u něhož se předpokládá hmotnost 75-90 tun. Vážil tedy asi tolik, jako 15 dospělých slonů. Podobně velký byl i Puertasaurus. Některé izolované obrovské kosti naznačují existenci ještě větších dinosaurů (viz např. Amphicoelias - pravost Copeova nálezu je sporná, neboť jediný nalezený obratel byl ztracen). Na druhou stranu však existovali i velmi drobní dinosauři (např. dromeosauridi Microraptor nebo Epidendrosaurus, který je však často řazen k Avialae, tedy již k „ptačím dinosaurům“ do čeledi Scansoriopterygidae, jejíž validita je diskutabilní), kteří dosahovali velikostí jen v řádu desítek centimetrů.

[editovat] Nejdelší dinosauři

Z důvodu nekompletnosti fosilního materiálu a skutečnosti, že nikdy nenalezneme skutečného rekordmana, nelze brát tabulky rekordů zcela vážně. Jsou zde nicméně indicie (znalost blízkých příbuzných, biomechanické studie), které nám dovolují byť přibližně určit délku, výšku či hmotnost zvířete. Dle těchto indicií by pak k nejdelším dinosaurům mohl patřit severoamerický rod Amphicoelias s délkou ?56-?62 m. K dalším obrům bez pochyb patřily rody Bruhathkayosaurus s ?28-?44 m (u tohoto rodu je však možné, že se jedná o zkamenělý kmen stromu), Puertasaurus s 35-40 m, Argentinosaurus s 30-37 m, Turiasaurus 30-39 m (dosud největší suchozemský živočich, jaký kdy byl na evropském kontinentu nalezen), Supersaurus s 35 m - ?40 m, Sauroposeidon s 29-34 m (s výškou snad 18 metrů nejvyšší dosud známý dinosaurus), Seismosaurus s 33 - 35 m, Paralititan s 26-35 m, Antarctosaurus s až ?40 m nebo Argyrosaurus s 18-?30 m.

[editovat] Největší draví dinosauři

Největší draví dinosauři (teropodi) představují společně s některými zástupci krokodýlů zároveň největší suchozemské dravce všech dob. Dlouhou dobu držel primát rekordního predátora známý severoamerický Tyrannosaurus, v 90. letech minulého století ho však překonal argentinský obr Giganotosaurus, který měřil necelých 14 metrů a vážil snad kolem 8 tun. Ani tento teropod však zřejmě nebyl největší, jak potvrzují nedávné nálezy. Dnes je držitelem velikostního primátu mezi teropody Spinosaurus.

K nejdelším bychom tedy mohli opět zařadit severoafrický rod Spinosaurus, jež se svými 17-?21 m neměl žádného přirozeného nepřítele (nepočítáme-li příslušníky stejného druhu). V závěsu za ním je pak rod Giganotosaurus s 13,5-13,7 m, Tyrannotitan s 13.4 m, Deltadromeus s 13.3 m, Mapusaurus s 12,8 m, Tyrannosaurus s 12,8 m nebo Carcharodontosaurus s 11,1-13.5 m.

[editovat] Inteligence

Za nejinteligentnější se obecně považuje druh Troodon formosus ze svrchní křídy Kanady, jehož encefalizační kvocient (EQ - vyjadřující poměrnou velikost mozku k stejně těžkému krokodýlovi) činil až 6,5. Troodon byl tak zřejmě stejně inteligentní jako dnešní šelmy a ptáci (a mnohem inteligentnější než dnešní plazi). Nedávno byl však změřen objem mozkovny jiného malého svrchnokřídového teropoda druhu Bambiraptor feinbergi (objeven v roce 1995 v Montaně, USA). Výsledek odpovídá téměř dvojnásobku hodnoty u troodonta (EQ 12,5 - 13,8). Navíc bylo zjištěno, že tento dinosaurus používal „vratiprst“ a mohl tedy možná manipulovat s předměty. Většina dinosaurů (především býložravých) však zřejmě příliš vysoké inteligence nedosahovala. Objevily se nicméně fantastické vize, předpokládající vznik inteligentních dinosaurů za předpokladu jejich přežití konce druhohor - tzv. dinosauroidi.

[editovat] Zbarvení dinosaurů

Celkový vzhled hraje v životě zvířete velkou roli. Je nejen důležitou součástí sexuálního výběru, ale často slouží i jako ochrana proti predátorům, po případě jako maskovací úbor lovců. Dinosauři byli zpočátku představováni jako šedí tvorové bez jakýchkoli výrazných barevných znaků. Nicméně není důvod tento názor považovat za prokazatelný fakt. Stejně jako i dnešní fauna, byli zcela jistě i dinosauři barevnými živočichy. Vzhledem ke skutečnosti, že se nikdy nedozvíme, jakými barvami tito diapsidní plazi oplývali, lze na toto téma pouze spekulovat. Různorodost zbarvení záležela na způsobu života daného druhu. Zvíře žijící v lesích se z důvodu maskování jistě lišilo od tvorů obývajících volná prostranství. Pestrost byla určitě výhodou i během námluv, kdy si samice vybraly jedince, kteří jim nejvíce imponovali. Vzhledem k přítomnosti peří u mnoha druhů dinosaurů je předpoklad zbarvení velmi pravděpodobný.

[editovat] Historie objevů dinosaurů

Kosti dinosaurů již prokazatelně znali staří Číňané kolem roku 300 n. l., kdy máme první písemný záznam o jejich objevení. Lze však předpokládat, že je místní obyvatelé znali již před zhruba dvěma tisíci lety. V některých oblastech Číny byly (a dosud jsou) tyto fosílie tak četné, že je místní mudrci a lékaři roztloukali na prach a používali údajně jako prostředek na mužskou potenci. V roce 2007 bylo navíc zjištěno, že mnozí venkované takto používají fosílie dinosaurů i v současnosti. Představa o množství zničených cenných pozůstatků pravěku je potom téměř děsivá. Staří Číňané věřili, že velké kosti patřili drakům a dali jim jméno konglong („hrozný drak“). Také původní obyvatelé Severní Ameriky se již před mnoha stovkami (a možná tisíci) let setkávali s fosilními kostmi velkých vymřelých zvířat, včetně kostí dinosaurů (především na severozápadě USA a na západě Kanady). V Evropě byly velké kosti dinosaurů (ale i mamutů, jeskynních medvědů apod.) považovány za pozůstatky zvířat žijících před biblickou potopou.

První kvalitní písemná zmínka o dinosauří fosílii však pochází až z raně novověké Anglie a datuje se k roku 1676 (jiný údaj hovoří o roku 1677), jde však zatím jen o zobrazení bez odborného popisu (autorem byl tehdejší ředitel Ashmolean museum Robert Plot a jednalo se o část stehenní kosti teropoda megalosaura).

Prvním vědeckým názvem, přisouzeným fosílii dinosaura, byl taxon Rutellum excavatum, který použil Plotův nástupce ve funkci ředitele muzea, Edward Lhuyd roku 1699 k popisu zubu sauropoda cetiosaura (o skutečném zvířeti však neměl správnou představu).

Prvním opravdu vědecky popsaným dinosaurem byl tak opět Megalosaurus, popsaný roku 1824, avšak o dinosaury propukl zájem teprve po objevu jiného dinosaura, Iguanodona. V květnu roku 1822 nalezl doktor a nadšený paleontolog amatér, Gideon Mantell, v oblasti Tilgate Forest v jihoanglickém hrabství Sussex kus pískovce se zkamenělým zubem. Zub jej nadchl a tak pátral po dalších pozůstatcích záhadného živočicha. Měl štěstí a objevil další fosílie patřící stejnému druhu. Doktor Mantell dospěl k závěru, že se jednalo o obrovitého plaza a co víc, z tvaru a opotřebování zubů usoudil, že to byl o býložravec (býložravý plaz - to byla pro tehdejší biology věc nepředstavitelná). Nález doktora Mantella nebyl přijat vědci z Geologické společnosti v Londýně. Tvrdili, že se jedná o zub ryby, případně savce z diluvia. Byl dokonce varován profesorem oxfordské univerzity, Williamem Bucklandem, aby netvrdil, že nálezy pochází z pískovcových lomů oblasti Tilgate Forest, protože „v žádném případě nemohou být tak staré“.

Eoraptor lunensis

Sám Buckland popsal v roce 1824 z fosilních pozůstatků jež měl k dispozici (část čelisti, pánve, lopatky zadní nohy a několik obratlů) megalosaura (použil pouze rodové jméno). Popsal jej jako obrovitého dravého ještěra, přestože si všiml, že zuby jsou, podobně jako u krokodýlů, zasazeny v jamkách. Megalosaurus byl bez problémů akceptován vědeckou veřejností (a stal se prvním formálně popsaným dinosaurem).

Ale Gideon Mantell svůj boj nevzdával. Vydal se do Londýna, aby nalezené zuby porovnal se zuby v muzejních sbírkách plazů. Nenalezl ovšem nic podobného tomu, co měl v ruce. Shodou náhod se v muzeu potkal se Samuelem Stutchburym, který se zabýval studiem leguánů. Fosilní zub byl nápadně podobný zubům leguána. To byl pro Mantella konečný impuls a tak roku 1825 popsal býložravého plaza pod jménem Iguanodon („leguání zub“). Tentokrát se mu už dostalo patřičného uznání. Do roku 1852 (kdy umírá G. Mantell) bylo známo již devět druhů vymřelých gigantických plazů, kteří se výrazně odlišovali od současných plazů. Proto Sir Richard Owen, první ředitel Britského muzea přírodních věd, navrhl, aby byli zařazeni do samostatné skupiny nazvané Dinosauria („strašný ještěr“).

[editovat] Počet dinosaurů

K roku 2007 je známo již přes 600 platných rodů (a kolem 1000 druhů) dinosaurů, přičemž je jisté, že zdaleka nejde o konečná čísla.[2] Většina odhadů skutečného počtu dinosaurů se v současnosti pohybuje kolem 2000-20 000. V roce 2006 byla však publikována studie, podle které známe dnes 527 platných rodů a celkem jich existovalo asi 1844. Tento odhad je však velmi pochybný (nemluvě o zarážející „přesnosti“). Podle odhadů většiny odborníků totiž rozhodně neznáme více než pětinu všech kdysi existujících rodů. Zajímavé jsou počty Američana George Olshevského, který uvádí až 220 000 druhů (nikoli rodů). Olshevsky vychází z toho, že každých 4,5 milionu let se v průměru vymění jedna megafauna s počtem 6000 druhů. Během 165 milionů let by se tedy vystřídalo celkem asi 220 000 druhů (165 000 000 / 4 500 000 = 37 * 6000 = 220 000). Společně s ptáky (kteří patří mezi dinosaury do podřádu Theropoda) roste celkový počet známých rodů na zhruba 10 000 (z toho 9,300 tvoří dnešní ptáci). Další statisíce rodů by pak tvořili fosilní ptáci.

Podle údajů skotského paleontologa Mikea Bentona bylo k září 2008 popsáno již 1047 druhů dinosaurů, pouze asi 500 z nich je však považováno za platné (validní) taxony[3].

Rozvoji dinosaurů prospělo přečkání při velkém vymírání před 228 miliony let, kdy se zbavili mnoha konkurentů a také přečkání vymírání konci triasu před 200 miliony lety, kdy vymřeli hlavní konkurenti dinosaurů v triasu - „crurotarsánští archosauři“ (archosauři skupiny Crurotarsi).[4]

[editovat] České nálezy

První fosílie přisuzované dinosaurům byly na našem území objeveny již koncem 19. století profesorem Antonínem Fričem. Vesměs se však jedná o pozůstatky jiných tvorů nebo nelze přesně jejich původ rozlišit. V roce 2003 byl objeven vůbec první nepochybný český dinosaurus známý podle kosterních pozůstatků na Kutnohorsku (předtím byla u nás objevena pouze fosilní tříprstá stopa malého dravého dinosaura z lomu „U devíti křížů“ nedaleko Červeného Kostelce)[5]. V roce 2006 byly na stejném místě objeveny další kosti, pravděpodobně články prstů nohy tohoto ornitopodního dinosaura. Během roku 2007 bylo oznámeno, že se údajně našly další otisky stop malého teropoda, patřící pravděpodobně stejnému druhu jako ta předchozí.

[editovat] Rodokmen dinosaurů

Dnes již převládá kladistické řazení (viz Fylogeneze dinosaurů na Wild Prehistory), nicméně pro potřeby Wikipedie zůstává zachována klasická systematika. Zatím nejnovější publikovaný fylogenetický strom z roku 2008 - viz [1](doprovodný článek v Proceedings of The Royal Society B - viz[2]).

Nadřád Dinosauria (= dinosauři; Owen, 1842) zahrnuje dva řády - Saurischia (= plazopánví; Seeley, 1887) a Ornithischia (= ptakopánví; Seeley 1888). Do těchto dvou řádů jsou dinosauři řazeni na základě stavby pánve.

Řád Saurischia zahrnuje dva podřády - Theropoda, mezi které patří všichni masožraví dinosauři; a Sauropodomorpha, mezi které patří sauropodi (Sauropoda), největší suchozemští živočichové všech dob.

Řád Ornithischia zahrnuje dva podřády - Thyreophora, mezi které patří všichni obrnění dinosauři a Cerapoda, mezi které patří heterodontosauriformové, jejichž vývoj kulminoval pestrou faunou svrchní křídy a ornitopodi, kteří zahrnovali veleúspěšné hadrosauroidy a iguanodontidy.

Znamení kříže (†) je použito u taxonů jejichž jedinci už vymřeli.

[editovat] Řád Saurischia

[editovat] Řád Ornithischia

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Web zadarmo a jednoduše Webnode